Markéta

Svadobná

V zrcadle kloníš před sebou hlavu svou,
Dech se ti krátí a oči dnes už neusnou.
Srdce náhle tluče a zvoní jak na poplach,
Dnes se nám vdáváš, tak neměj z toho strach.

Oči se rosí, víc, a ty šaty sobě oblékáš.
Myšlenky bloudí, za mamkou svou odlétáš.
Tvá ústa šepnou „ANO“ jsem už tvá,
Když dlaň tvou otec Štěpánu odevzdá.

Cestičkou bílou v šatech svatebních,
Pod paží toho, co tvářím vrátil smích,
Vykročíš cestou jistým krokem ke štěstí.
Svatební hosté hlasně světu to vyvěští.

Lupeny růží Vám život vůní provoní,
Když svatební zvony hudbu svou dozvoní,
Polibkem vdechneš slib navždy do duše,
Že se dnes stáváš ženou pro svého muže.

Ať štěstí dál zvoní a zdraví neschází,
Ať láska přetrvá, vždy i v nesnázi,
Nechť krok Váš je stejný a přeje život Vám
Krásný a dlouhý jak cesta ke hvězdám.

4.50 avg. rating (88% score) - 2 votes

Napísať komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *